Neslyšící katolíci

Sv.František Saleský

Patron neslyšících lidí

Svatý František Sáleský, skutečná postava kněze ve středověku, který vykonal mnoho dobrých skutků,
mimo jiné i naučil neslyšícího člověka péct chleba, a tím pracovat a vydělávat si.
V církevním kalendáři je zasvěcen 24. leden.


Svatý František Saleský


František Saleský se narodil 21. srpna 1567 v Thorens (Savojské království) poblíž Annecy jako prvorozené dítě v šlechtické rodině zcela oddané vévodovi Savojskému. (Mamince bylo tehdy 15 let a tatínkovi 44.)
Doba, do které se František narodil, nebyla jednoduchá. Jako vichřice řádí reformace staré církve.
Tatínek byl bývalý voják a velice prudký člověk, maminka naopak mírná. František studuje v Paříži u jezuitů a potom v Padově, kde byl prohlášen doktorem obojího práva. U jezuitů se mu dostalo nejen vzdělání, ale i výchovy. Navštěvuje i kurz teologie. Vždycky měl tajné přání stát se knězem. František byl velice inteligentní a tatínek snil o jeho veliké kariéře. Svým mírným jednáním dosahuje toho, že tatínek souhlasí, aby byl vysvěcen na kněze – 18. prosince 1593.
Kraj Chablais odpadl od římské církve a katoličtí kněží byli vyhnáni. František se přihlásí, že tam půjde jako misionář. Svým vzděláním, novými pastoračními metodami, ale především svou nesmírnou dobrotou, laskavostí a něhou přivedl kraj zpátky do církve. V roce 1602 se stává nástupcem ženevského biskupa.
Měl asi 400 farností, které všechny navštívil; všude chodil pěšky anebo na koni. Dbá na důkladné vzdělání kněží a jeho láska k duším ho vede, že píše mnoho dopisů. Za den napsal i osm dopisů; odhaduje se, že za život napsal asi 6000 dopisů.
František jasně ukázal, že svatým se může stát každý, že dokonalost spočívá v lásce k Bohu a že člověk, i kdyby dělal zázraky, a neplnil své povinnosti, je horší než pohan. František vnesl svatost do světa.
V roce 1604 potkává vdovu Janu de Chantal. Stal se jejím duchovním vůdcem a pomohl jí k vyrovnanosti. Usoudil, že bude schopna založit v té době potřebné řádové společenství sester zaměřené na sociální a charitativní činnost mimo klášterní zdi. To společenství se jmenuje Řád Navštívení Panny Marie. Jana za svého života založila dohromady 87 klášterů, z toho několik za hranicemi Francie.
Byl světcem přímočarosti a prostoty, tolerance a smíření, optimismu v úsudcích, pozorné úcty a lásky vůči všem, a to i za jakoukoliv cenu. Uchovával si také obdiv ke každé lidské činnosti, i té nejmenší, neboť i ta člověka posvěcuje.
Ve Františkovi vidíme toho, který "raději získával, než odsuzoval". Touto svou metodou přiváděl slabé a odpadlé ke smíření s římskou církví. František přistupoval k lidem metodou demokratického dialogu.
Do všech rodin pronikal laskavým slovem a chápajícím postojem. František byl plodný spisovatel a pochopil, že je třeba psát nejen dobře, ale i hezky. Jeho spisy mají i vysokou uměleckou hodnotu.
Světec velmi intenzivně pracoval. Umírá v Lyonu roku 1622, kanonizován byl roku 1665, učitelem církve prohlášen roku 1878 a patronem tisku a novinářůroku 1923. Město Annecy, kde je spolu s Janou de Chantal pohřben, je dnes považováno za jedno z nejkrásnějších měst Francie.

Foto převzato

P. Jan Ihnát SDB
Autor: Richard Vocel